+420 597 575 211

Lékárníci kritizují stát. Léky chybí dál

Problémy s distribucí řeší i antimonopolní úřad – brzy zveřejní své závěry

Místo aby se lékárníci věnovali klientům, zoufale pro ně shánějí antibiotika i další léky. Hlavně ti z menších lékáren, které distributoři omezují nejvíc. „Vždy jsme sháněli léky, ale takové výpadky jako teď nepamatuji,“ říká Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren, který vlastní čtyři lékárny v malých městech.

Lékárníci tvrdí, že distributoři léků upřednostňují velké nemocnice i vlastní řetězce lékáren. Někteří vyvážejí léky legálně do ciziny, kde za ně dostanou více peněz, ale prostřednictvím dalších firem i nelegálně. Problém je i v tom, že nejméně dva velcí distributoři jsou monopolními dodavateli některých léčiv, což podle lékárníků odporuje českým zákonům. I když na to dlouhodobě upozorňují, nic se nemění.

Stát by měl lépe vymáhat zákon

„Předloni i loni jsme podali podněty Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Desítky lékáren nedostaly od distributora požadované léky. Dodnes čekáme na odpovědi. Nic se nezměnilo. Monopol přitom zhoršuje problémy v zásobování léky,“ míní prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Podle něj i dalších lékárníků by měl státní lékový ústav důsledně vymáhat dodržování zákona o léčivech, zejména paragrafu 33. Ten mimo jiné výrobcům nařizuje, že musí poskytnout léky všem distributorům, kteří je chtějí dodávat českým pacientům. A také jim ukládá povinnost informovat lékový ústav o dováženém množství a přerušení či ukončení dodávek léků – s dvouměsíčním předstihem.

„Kdyby SÚKL pokutoval výrobce za to, že nehlásí problémy včas, mohl už koncem léta vědět, že bude málo antibiotik, a vláda je mohla zajistit dřív. Na webu lékového ústavu je jasně vidět, že většina firem informuje o přerušení těsně před nebo až v den, kdy s dodávkami končí. Za porušení paragrafu 33 ale loni SÚKL neuložil ani jednu pokutu,“ argumentuje Hampel.

Lékový ústav na otázky MF DNES odpověděl obecně. „Nesouhlasíme s tím, že by SÚKL nebyl z hlediska řešení dostupnosti léčiv dostatečně aktivní. Zákon o léčivech dává výrobcům v případě výjimečných okolností možnost učinit hlášení o přerušení dodávek ve stejný okamžik, kdy dodávky přerušují,“ říká mluvčí ústavu Klára Brunclíková.

Úřad mapoval trh s léky

Ani mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda nebyl moc sdílný. Potvrdil, že na podnět lékárníků úřad zahájil už předloni sektorové šetření, kdy podrobně mapoval situaci na trhu s léky. „Nemohu sdělit podrobnosti, ale výsledky šetření zveřejníme za pár dní,“ slibuje.

Lékárníci kritizují stát

Mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda podotkl, že vydají ve středu doporučení, která by měla pomoci s řešením problémů okolo léků. „Náš úřad doporučí kroky, které by měly přispět k větší transparentnosti trhu s léky i ke zvýšení soutěže v této oblasti. Doporučení budou směřovat především na regulátory, tedy SÚKL a ministerstvo zdravotnictví, dále na výrobce a také na spotřebitele,“ naznačuje Švanda.

Důvodů, proč v Česku už několik měsíců chybí antibiotika i další léky, je podle odborníků více. Od výrazně vyšší spotřeby přes nárůst nákladů na výrobu včetně energií po další potíže výrobců.

„Pokud jde o sankce za nedodávání léčiv do České republiky, je třeba nejprve vysvětlit situaci – například v poslední sezoně respiračních onemocnění, kdy jsme se potýkali s nedostatkem některých antibiotik, dodali výrobci stejně nebo i více balení těchto léčiv než před pandemií covidu. V době pandemie byla spotřeba antibiotik nižší. Na příkladě posledních měsíců lze tedy ukázat, že sankce nelze udělit vždy, když léčivé přípravky zaznamenají výpadek dodávek,“ vysvětluje mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

Kam se ztrácejí léky?

I ředitelka lékového ústavu Irena Storová je přesvědčena, že dodržování zákona o léčivech vymáhají. Před pár dny například informovala o pokutách za „ztracené“ léky. Ústav se zaměřil na provozovatele lékáren. Ti museli loni zaplatit přes deset milionů za to, že jim v evidenci chyběly léky.

„Existuje důvodné podezření, že se jedná o nelegální organizovanou činnost s cílem vyvézt tyto léky do zahraničí. Jedná se totiž o léčiva, která byla v minulosti prokazatelně nelegálně vyvážena z České republiky,“ uvedla k tomu Storová.

Podle ní zmizely léky za téměř 67 milionů, ale netroufla si potvrdit, že skutečně skončily v cizině. Ani to, že to souvisí se současnou situací na trhu. Antibiotika totiž mezi neevidovanými léky nejsou.

„Je to vypouštění mlhy. Ústav uzavřel případy staré několik let, které nijak nesouvisí s aktuálním nedostatkem léků. Problém je jinde,“ míní Jiří Mašek, lékař a poslanec z opozičního hnutí ANO, jehož klub svolává na dnešní poledne kulatý stůl na téma nedostatku léků.

„Sejdou se zástupci ministerstva zdravotnictví, lékárníků, farmaceutických firem, lékaři a další odborníci. Z očí do očí by si měli říci, proč chybí léky a jaké jsou možnosti řešení,“ doplňuje Věra Adámková, lékařka a poslankyně, která zmíněné setkání organizuje.

Jeden z provozovatelů lékáren, který loni zaplatil pokutu, přiznal MF DNES, že chybějící léky prodal do ciziny, aby nemusel propouštět zaměstnance. „Stalo se to už v roce 2017. Nemělo to nic společného se současným nedostatkem léků. Zatímco malí lékárníci vyvezli léky maximálně za desítky milionů, velcí distributoři vyvážejí legálně nejméně za miliardu ročně a další léky vyvážejí načerno.

Je to obrovský byznys

Vím o tom své, ale nemohu nic říci. Nechci, aby mě zastřelili. Stát by se měl postarat o změnu,“ líčí podnikatel.

I podle ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady by si měl stát trh s léky dobře hlídat: „Pojišťovny platí každý rok za léky až kolem 75 miliard,“ říká.

Na informaci o pokutách zareagovala jedna z lékárnic i na sociální síti. Zveřejnila fotografie přepravních beden s léky a komentář: „Kam se ztrácejí léky? Tak to vám řeknu přesně, protože už mě hra na schovávanou se SÚKL nebaví. Distributor přiveze třeba 15 krabic s drahými léky, které jste jako lékárník neobjednal a nikdy pacientům nevydával. Divíte se, nechápete. Některé léky vidíte poprvé. Pokyn od provozovatele lékárny zní: Zkontrolovat počty balení, šarže, ale nezaskladnit! Prostě jen vymazat příjemku ze systému a nedivit se! Za pár dní přijede někdo, naloží krabice do auta a odveze. Kam? Neptej se.“