Aktuality
25.11. Ostré varování: Nová evropská směrnice může ohrozit dostupnost léků
https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/11/smernice-odpadni-vody-farmacie/Zdravotnický deník 25.11.2025 : Ostré varování: Nová evropská směrnice může ohrozit dostupnost léků Farmaceutický průmysl má podle evropské směrnice zaplatit obří účet za problém, který téměř nezpůsobuje. Přestože se na znečištění vod podílí jen zhruba 0,1 %, má spolu s kosmetickým sektorem uhradit až 80 % nákladů na modernizaci čistíren. A absurdností je více. Látky určené k odstraňování nebyly vybrány podle škodlivosti, ale podle toho, že se dobře měří a objevují prakticky všude. Na Czech Pharma Summitu na to upozornil profesor environmentální toxikologie Luděk Bláha. Jablkem sváru je evropská směrnice o čištění městských odpadních vod, která k již zavedenému třístupňovému systému zavádí novou, kvartérní fázi. Během ní má dojít k odstranění mikropolutantů, tedy chemických látek, které pocházejí jak z léků, tak produktů osobní hygieny, čistících prostředků a dalších zdrojů. Podle směrnice ponese tuto odpovědnost prostřednictvím systému rozšířené odpovědnosti výrobce. To má být v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a farmaceutický a kosmetický průmysl by vše zaplatil minimálně z 80 %. Výrobci léčiv to však dlouhodobě kritizují ze dvou důvodů: považují míru odpovědnosti za neadekvátní a navíc jde o příliš vysoké náklady. Ty by jim mimořádně prodražily provoz, což prý z marží za levné generické léky jednoduše neutáhnou. Kterých látek se regulace týká? Na to, že není požadavek evropské směrnice přiměřený, nově poukázal profesor environmentální toxikologie a proděkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Luděk Bláha. „Léčiva tvoří maximálně – podle nejhoršího, prakticky nerealistického scénáře – 3,5 % znečištění. Reálně to je ale přibližně 1 promile ze všech látek, které se ve vodě vyskytují,“ konstatoval. Druhou věcí je, že směrnice podle něj ve skutečnosti ani neřeší znečištění vod skutečně rizikovými látkami. Respektive cílí na vyčištění od některých nežádoucích látek, ale ne primárně. „Kritérium pro výběr látek, jejichž odstraňování chce EU sledovat, je v podstatě fakt, že se vyskytují všude, lze je snadno měřit a můžeme u nich tedy sledovat účinnost odstraňování,“ uvedl Bláha. Konkrétně se ve směrnici nacházejí 2 seznamy látek. Na jednom se nachází 8 látek (amisulprid, karbamazepin, citalopram, klarithromycin, diklofenak, hydrochlorothiazid, metoprolol a venlafaxin), na druhém 4 látky (benzotriazol, kandesartan, irbesartan a směs 4-methylbenzotriazolu a 5-methylbenzotriazolu). „Z prvního seznamu si mají výrobci vybrat 4 látky a ze druhého 2 látky, u nichž musí prokázat, že je čtvrtý stupeň čistí alespoň z 80 %,“ vysvětlil dále toxikolog. Proti strategii soběstačnosti Přestože zavádění směrnice má být postupné, již nyní se výrobci léčiv obávají, že jim náklady mimořádně zatíží provoz. Varují, že v nejhorším případě kvůli tomu omezí výrobu léčiv v Evropě. To ovšem jde paradoxně proti deklarovaným cílům Evropské unie o zvýšení lékové soběstačnosti. Zejména výrobci generických léků totiž argumentují, že se jejich produkty vyrábějí s velmi nízkými maržemi. Sebenepatrnější navýšení nákladů na modernizaci technologií či investice do čištění tak může ohrozit jejich ekonomickou udržitelnost. „U generických léků nemůžeme jen tak navyšovat ceny,“ vysvětlil na konferenci Boris Sananes, ředitel farmaceutické společnosti Zentiva ČR, která dodává na evropský trh zejména generické léky. Ta zpravidla mají zákonem daný cenový strop, takže se při zvýšených výdajích snižuje jejich profitabilita pro výrobce.
20.11.Které léky chybí? Je to proměnlivé. Stát může zasáhnout, výpadkům ale nezamezí
https://app.mediaboard.com/article/5688752947/6a34e67953626cb1a6aa?topic_monitor=89033&auth=eyJ0eXAiOiJKV1QiLCJhbGciOiJIUzI1NiJ9.eyJleHAiOjE3NjYyMTU5MjIsIndpZCI6MTU4MDcsImFpZCI6NTY4ODc1Mjk0NywidGlkIjo4OTAzM30.sqDg_wNN_sYHQwfwbBCh2Kt25FzlwqrMhkdTb9HV97E Domažlický deník 19.11.2025: Které léky chybí? Je to proměnlivé. Stát může zasáhnout, výpadkům ale nezamezí Výpadky léků v jisté míře byly, jsou a budou. Dramatičtější situace, která Českou republiku svírala před pár lety, kdy nebyla k sehnání některá anti-biotika či léky tišící horečky dětí, je však nyní zažehnána. Důležité jsou podle odborníků mechanismy, které výpadky brzdí a řeší. Podle expertů navíc nelze určit deset léků, které v Česku v současnosti nejvíc chybí. Situace se totiž stále mění. Deník.cz se tématu věnuje v dalším díle celoročního projektu Vizita. Andrea Cerqueirová Od doby, kdy před pár lety v Česku chyběla anti-biotika či léky tišící bolesti a horečky u dětí s virózami, nastal výrazný posun. A to díky různým opatřením, o kterých Deník.cz již podrobněji informoval. Patří mezi ně například to, že se léky s omezenou dostupností nesmějí vyvážet z republiky, lékárny si jich mohou objednávat omezené množství a nečinit neúměrné zásoby na úkor jiných lékáren. Dále mají distributoři povinnost nahlásit přerušení či ukončení dodávek a držet měsíc až dva měsíce zásobu léků na českém trhu, případně po tuto dobu zajistit alespoň adekvátní náhradu. Díky novele zákona o léčivech má ministerstvo zdravotnictví možnost též vydat opatření obecné povahy, kterým upraví distribuci, výdej nebo použití léčivého přípravku tak, aby byla zajištěna dostupnost pro nejpotřebnější pacienty, u kterých není vhodná jiná alternativa. Přesto ale mají občas určité léky výpadky, na což již před schválením zmíněných opatření upozorňoval náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Opatření nevyřeší všechny výpadky, ale alespoň se zkrátí intervaly, kdy je dostupnost některých léků snížená,“ uvedl v minulosti pro Deník.cz. V současnosti reagoval, že ho těší stabilizace situace. OPATŘENÍ MŮŽE VÝPADKY ODDÁLIT Podle farmaceutky a mluvčí České lékárnické komory Veroniky Orendášové lze celkově říci, že novela v rámci prevence některých výpadků funguje dobře. „Pokud má Státní ústav pro kontrolu léčiv včas správné informace, tak výpadek vůbec nenastane, neboť sadou dalších nástrojů zajistí buď další, nebo náhradní dodávky léků z jiných zemí a podobně,“ sdělila. Problém ale podle ní nastává, když výrobce léků informaci nahlásí nesprávně nebo pozdě. „Nebo když dojde ke skutečnému omezení dodávek pod množství, které pacienti potřebují. Díky novele je pak pouze oddálen okamžik výpadku léku v lékárnách, ale samotnému výpadku už nezabrání,“ podotkla lékárnice. Podle zástupců Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nelze přesně specifikovat deset nejvíce chybějících léků. „Situace s jejich dostupností se neustále mění,“ uvedli ve stanovisku pro Deník.cz. SÚKL proto denně monitoruje trh. „Jsme v úzkém kontaktu s výrobci a distributory a aktivně hledáme řešení, aby výpadky měly co nejmenší dopad na pacienty. Když dojde k výpadku, snažíme se navrhnout možné náhrady a spolupracujeme s ministerstvem zdravotnictví na zvládnutí situace,“ uvedli. NENÍ ENDIARON S příklady léků, které chybí, je to podle Orendášové obtížné, neboť se situace mění dost rychle. „V současné době nám chybí třeba léčivý přípravek Sumatriptan, který se používá k léčbě migrény, ale i ten jsem nedávno sehnala a expedovala,“ uvedla Orendášová. Při zadání daného léku do vyhledávače dostupnost-leku.cz vyšlo, že jej skutečně lze sehnat jen někde, což se ale může průběžně měnit. Daný web, o němž Deník.cz opakovaně informoval, vytvořili vývojáři ze studia Applifting Tomáš Landovský a Roman Vuchtrl. Člověk tam zadá hledaný lék, přičemž se mu zobrazí lékárny (rozdělené podle krajů), kde ho mají. V konkrétní provozovně si jej může případně i zarezervovat přes eRecept či si nechat poslat mail, až ho tam budou mít. Z volně prodejných léků je v Česku dlouhodobě nedostupný kupříkladu endiaron, jehož výroba byla ukončena a který lidé rádi a často po-užívali ke střevním potížím a léčbě infekčních průjmů. SÚKL u něj v přehledu uvádí poznámku, že je obtížně nahraditelný, protože jiné léky mají jiné účinné látky, takže je dobré poradit se s lékařem či lékárníkem. Na střevní potíže je ale v Česku k dostání dostatek léků (viz infobox). Aktuální informace o dostupnosti léků a případných náhradách se pravidelně zveřejňují na webu SÚKL. Je tam uveden seznam léků na předpis s omezenou dostupností i zdůvodnění, proč byl daný léčivý přípravek takto označen. Seznam je pravidelně aktualizován. Ve vyhledávači si lze i najít jakýkoli lék bez předpisu, kdy se objeví informace o jeho dostupnosti. Foto: 2x Shutterstock Co použít místo endiaronu V Česku není dlouhodobě dostupný volně prodejný en-diaron krotící střevní potíže, lék se stejnou účinnou látkou k dispozici není. Lidem ale lékárníci podle potíží doporučí jiné volně prodejné léky. Přinášíme jejich výběr. K vazbě škodlivin ve střevě lze využít: smecta; živočišné uhlí; rostlinné uhlí; enterosgel Proti průjmu lze využít: tasectan; enterol; enditril; imodium; loperon; Dr. Max loperamid Od zažívacích potíží ulevuje například hylak forte. I ten pomáhá zachovat funkci střevní sliznice a přispívá k obnovení fyziologické střevní mikroflóry. Vždy je vhodné poradit se s lékárníkem či lékařem. Zdroje: Lékárna.cz, Dr. Max Příklady, kdy SÚKL úspěšně řešil výpadky léků zajištění cizojazyčné šarže vakcíny proti hepatitidě typu A (konkrétně HAVRIX JUNIOR MONODOSE) zajištění cizojazyčné šarže proti hepatitidě typu B (konkrétně LP ENGERIX-B dětská forma) zajištění chřipkové vakcíny pomocí schválení cizojazyčné šarže (konkrétně VAXIGRIP) schválení cizojazyčné šarže LP NOVORAPID FLEXPEN (léčivá látka insulin-aspartat)
20.11. Češi utrácejí za léky víc než dřív: Jaké nejčastěji kupují a kolik za ně zaplatí
https://www.denik.cz/cesi-v-cislech/cesi-leky-penize-nakupovani-nosni-kapky-ibuprofen-lekarny.html 20.11.2025 denik.cz Když se počasí láme do sychravých týdnů, přibývá nachlazení, kašle i chřipkových infekcí – a spolu s nimi roste spotřeba léků. Češi se v takových obdobích obracejí nejen na zásoby ve svých domácích lékárničkách, ale také na lékárny i e-shopové prodejce. Na to, které léky Češi kupují a kolik peněz za ně utratí, se v rámci projektu Vizita podívala datová redakce Deníku. Necelých 130 miliard korun. To je celková suma výdajů na léky v Česku v roce 2023. Na jednoho obyvatele je to 11 821 korun. Sedmdesát procent z toho zaplatí zdravotní pojišťovny, zbytek pacienti. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Právě za léky a jiné zdravotnické prostředky dali v roce 2023 Češi téměř polovinu svých výdajů určených na zdravotní péči. V roce 2014 domácnosti vydaly za léky ještě o deset procentních bodů víc. Náklady na léky navíc nerostou jen domácnostem, ale také zdravotním pojišťovnám. Za léky spotřebované přímo ve zdravotnických zařízeních daly vloni pojišťovny přes 4,1 tisíce korun za osobu, v roce 2014 to bylo pouze 1,9 tisíce korun. Zvýšily se také výdaje zdravotních pojišťoven za léky na předpis, oproti roku 2014 o necelých 27 procent. Nárůst je znatelný také u volně prodejných léků a léků na předpis zakoupených v lékárnách přímo domácnostmi. Oproti roku 2014 zaplatily domácnosti předloni o 1355 korun víc. Průměrný Čech tak v roce 2023 zaplatil v lékárnách za léky na předpis průměrně patnáct stovek, za volně prodejné léky asi dva tisíce korun. Víc peněz také vloni vracely pojišťovny svým klientům na přeplatcích. „V roce 2024 přesáhlo ochranný limit na doplatky za léky 734 110 pojištěnců, kterým bylo vráceno 1 005 240 137 korun,” uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová. Podle dat Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje všechny pojišťovny kromě VZP, činily v roce 2024 vrácené přeplatky za pacienty všech pojišťoven zhruba 1,6 miliardy korun a týkaly se asi 1,35 milionu pojištěnců.
5.11. 2025 Výpadky léků? Situace se zlepšila, není ale ideální. Je potřeba hlídat zásoby
https://www.denik.cz/zdravotnictvi/vypadky-leku-cesko-opatreni-soucasnost-vizita.html Chybějící antibiotika nebo léky tišící bolesti a horečky u nachlazených dětí. S takovými výpadky se Česko potýkalo v uplynulých letech. Napjatá situace vedla k přijetí novely zákona o léčivech, jejímž cílem bylo od začátku zlepšit distribuci léků a minimalizovat dopady na pacienty. Podle odborníků přijatá opatření zlepšení opravdu přinesla, byť výrobci léků občas nahlásí výpadek pozdě, což ztíží práci lékárníkům. Tématu se věnuje další díl celoročního projektu Deníku Vizita. V uplynulých letech se nejen Česko potýkalo s většími výpadky některých léků. V tuzemsku chyběla kupříkladu různá antibiotika či léky pro děti s nachlazením, bolestmi a horečkou. Lékaři a lékárníci se proto snažili pacientům poskytnout co nejvhodnější náhradu. Na situaci reagovali i ministerští úředníci a politici. Legislativním procesem tak prošlo několik opatření s cílem výpadky co možná nejvíc eliminovat. „Sice to nevyřeší všechny výpadky, ale alespoň se zkrátí intervaly, kdy je dostupnost některých léků snížená,“ uvedl tehdy pro Deník.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Nyní reagoval, že ho těší stabilizace situace. Novela zákona o léčivech měla podle farmaceutky a mluvčí České lékárnické komory Veroniky Orendášové umožnit plošné rozložení zásob léčivých přípravků s omezenou dostupností (dále LPOD) mezi lékárny v celé České republice. Tedy zamezit jejich hromadění v některých lékárnách či u distributorů. „A zároveň – pokud je takový přípravek dostupný – informovat lékárny, který distributor má daný lék skladem,“ přiblížila pro Deník lékárnice.
5.11. Budoucí vláda zamýšlí nulovou daň z léků na předpis
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/budouci-vlada-zamysli-nulovou-dan-z-leku-na-predpis-366844 Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů. V současnosti by třeba u léků pro pacienta s psychickými potížemi, které jsou na lékařský předpis, činila celková cena 876 korun. „Z toho 396 korun hradí zákazník,“ vypočetl vedoucí lékárny v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Hojný. Pojišťovně tak zbývá doplatit 480 korun, obě částky – jak pacientova, tak pojišťovny – v sobě zahrnují i DPH. To by v budoucnu mohlo zcela opadnout. „Dá se říct, že nižší desítky korun by tento pacient platil na doplatku méně,“ doplnil Hojný. „Pro občany by to byla velká výhoda, protože by samozřejmě klesla cena, respektive výše doplatků za jednotlivé léky,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. „Byť samozřejmě už dnes existují ochranné limity,“ podotknul. Právě díky existujícím ochranným limitům nechala například Božena Kosíková v lékárně v pražském IKEMu jen necelých pět set korun. Nakoupila léky na bércové vředy či ředění krve, za které by prý nechala 7328 korun. Většina nákladů a s nimi velká část DPH tak v tomto případě šla za zdravotní pojišťovnou. Ty jen za letošní rok vydaly za léky na recept už přes 37 miliard korun, z toho víc než polovinu VZP. Druhá – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) – bezmála pět miliard. „Pokud by byla zavedena nulová sazba DPH, tak bychom ušetřili více než půl miliardy korun,“ uvedla mluvčí ZPMV Jana Schillerová. Dopad na systém veřejného zdravotního pojištění bude dle poslance Adama Vojtěcha (za ANO) pozitivní. „Bavíme se o úspoře v řádech miliard korun právě pro zdravotní pojišťovny,“ usoudil. Záměr nulové DPH na léky na předpis do programového prohlášení prosadili Motoristé. Možná opozice kritizuje „malý dopad“ Dle poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) však ve státním rozpočtu ubude šest miliard korun. „To je poměrně nemalá částka. Dopad na pojišťovny a dopad na konkrétní pacienty bude poměrně malý. A nevím, jestli to za tuto cenu má smysl,“ říká. Končící vláda Petra Fialy (ODS) loni přesunula všechny léky a zdravotní prostředky z někdejších dvou snížených sazeb do jednotné – dvanáctiprocentní. Nulovou DPH chce budoucí kabinet podle programového prohlášení uplatnit pouze na léky na recept. Debata v Poslanecké sněmovně se podle poslance Jiřího Havránka (ODS) bude týkat toho, zda bude nulová DPH na kompletní šíři všech léků. „Nebo budou hledat cestu, jak pomoci cíleně například u těch nejdražších léků,“ dodal. Budoucí kabinet ještě nemá jasno v tom, v jaké fázi volebního období legislativu předloží. Mělo by jít ale o ministerský návrh.